Příběh Kristýny
„Ne, jmenuji se Matěj.“
______________________
Včera jsem byla ztracená v myšlenkách. Strach mě otravoval. Můj momentální zdravotní stav mě mírně deptá a to, že se prozatím musím spolehnout na jedno oko mě sem tam prostě vynervuje. Den před tím jsem meditovala, Dohnalo mě to k slzám. Prosila jsem mého anděla (kterého jsem v té době neznala). Prosila jsem Archanděla Rafaela, Boha, Ježíše…
Poloslepota člověka dožene pomalu k zoufalství…. Ale i přes to, že jsem byla odmalička vedená k Bohu a díky tomu jsem ho časem zavrhla, tak teď cítím, že je ten pravý čas se vrátit. Abych to ale upřesnila, nikdy jsem od Boha neodešla tak úplně.. Pro mne je Bůh = Láska. A Láska pro mne znamená nejvíc, co v životě můžu mít. Když cítím matčinou starost, když vidím mou kočku, která se vždy raduje až přijdu domů. Nebo, když vidím nádherné nebeské mraky, hory, lesy, Děti, lidskou ochotu, slunce, déšť,.. když slyším ptačí zpěv.. Všechny nádhery Světa, čistý vzduch, lidskou obětavost, prostě všechno, co člověka naplňuje a dělá šťastným, to je Láska… Harmonie, ale i vyšší síly.. Mocnost, se kterou někteří nemají tu čest… Ale každý z nás tu čest mít může. Naše mysl je bohatá.. Víc než si kdo může představit. Naše mysl je moc, která se odráží jako bumerang od Vesmíru, Boha.. Jak je libo… Řekla jsem za svůj mini život tolik nesmyslů, až mě to bolí.. Mrzí mě to, ale mladá mysl není vždy chytrá.. I teď mám co dohánět, ale má duše je stará. Mysl roste, srdce „puklo“ a chce přijímat i dávat. Netoužím po hmotných darech. Chci málo, ale přitom neskutečný dar - Lásku - Nemám namysli partnerskou, mám namysli duchovní.
Abych upřesnila nadpis „Ne, jmenuji se Matěj.“ Jak jsem už psala, včera mě postihla deprese. Stres z toho, že mé oko nepracuje tak jak má, mne „přinutilo“ modlit se. Opět Rafael mi přišel na mysl. Vnímala jsem svíčku a hudbu v zátiší.. Jako kdyby mi něco řeklo, abych se tím tak netrápila, že to přejde. Cítila jsem se klidnější, ale momentálně na ten stav zase myslím (moje chyba, vím, že to přejde.. Není to poprvé) Maminka mi uvařila čaj z dobromysle. Pomohl geniálně. Mysl se uklidnila a já šla spát. Den před tím jsem si napsala dopis pro Michaela J., který jsem si dala pod polštář. Aby přišel do mého snu. Minule jsem psala, co se stalo během jedné noci s mým plakátem a na druhý den s monitorem. Proto jsem chtěla, aby přišel jen do mého snu. Ale nic se mi o něm nezdálo. (Dokonce dva-tři dny ráno neblikal monitor, tak jsem si myslela, že jsem něco provedla… Abych to vysvětlila.. Od doby, co mne v noci probudilo zářící kulaté světlo, bílé na Michaelovém obličeji.. silné, tak jsem vnímala každou noc něco.. Mírně jsem se bála… Věřím tomu, že když člověk se upne na andělská znamení, nevnímá je.. Ale ten člověk, který o andělech ví, ale nesleduje každou maličkost, zjevují se jim intenzivně. A také, cítí lidský strach. Andělé nechtějí děsit, proto vyčkávají, až na setkání, znamení atd bude člověk připraven.) - Po včerejším čaji dobromyslu se mi spalo přímo báječně. Myšlenky vyply a já se ponořila do říše snů. Objevil se mi konečně Michael. Byla to nějaká diskotéka. Samotný Michael tam ale myslím nebyl. Byl pouze na plátně ve videoklipech. Koukala jsem se všude kolem sebe, jesli ho tam někde neuvidím. Ale byli tam dva velmi podivní imitátoři. Přímo nechutní… Otočila jsem se a stál tam nádherný muž. Nádhera mne přiměla kleknout na kolena a plazit se k němu. (Sny jsou jedním z mnoha nástrojů andělské komunikace..) Zářil v bílé košili a otevíral svou náruč. Vstala jsem a zeptala se.. „Jsi Michael..?“ odpověděl jasně krásným hlasem.. „Ne, jmenuji se Matěj.“… Objal mne až jsem nestála na zemi… Zeptal se mne „Opravdu to tak chceš?“ Kývla jsem, že ano… (Vysvětluju si to tak, že se mne ptal na změnu, která mne čeká..) Řekl.. „Budu s tebou tak dlouho, jak ty sama budeš chtít..“ Byl to nádherný muž. Andělský vzhled. Něco mezi Michaelem a někým jiným.. Byl tam opravdu sám za sebe, ne za Michaela… Sen, který si pamatuju jasně.. A víte co? Probudila jsem se a monitor opět zamnutý.. A já ho automaticky každý večer vypínám. Tyto bytosti se vkrádají do našich snů. A jejich energetické vlny reagují na elektroniku.
Miluji je…
Díky tomu snu jsem nejspíše zjistila, jak se jmenuje můj anděl… Anděl Matěj. Duchovní - spirituální Svět je nekonečný.. A chci být jim vedena… Duchovní růst, to je síla… Náplň života
-Žádná povídka, pravda… -
Kristýna P.
